Mezera mezi dvířky skříně, která se na první pohled zdá jako výrobní vada, většinou vzniká úplně jinde než v samotném nábytku. Skříň stojí na podlaze a ta nemusí být v rovině ani v místnosti, která vypadá dokonale. Stačí několikamilimetrový spád, a korpus se mírně nakloní. Dvířka pak na jedné straně dosedají a na druhé se rozevírají, i když jsou panty seřízené podle návodu. Než začnete cokoliv reklamovat, položte na podlahu vodováhu a změřte výšku v rozích budoucího umístění. Rozdíl větší než dva milimetry na metr už dělá viditelný problém.

Druhým viníkem bývá kování. Závěsy, které nesou těžká dvířka, mají určitou vůli a při špatném dotažení se posouvají. Pokud se skříň dotýká zadní stěnou zdi, nemá kam „dýchat“ a každý náklon se přenese přímo do dvířek. Řešení nebývá složité: podložky pod nožičky, seřízení excentrů a kontrola, zda dvířka nejsou křivá sama o sobě. Někdy stačí povolit šrouby, srovnat korpus a utáhnout je zpět v pořadí od středu ke krajům. Více praktických rad, jak postupovat krok za krokem, najdete v článku na nabytek-catrin.cz, kde se problému věnují podrobně.

Zásadní je i hmotnost a typ dvířek. Lehká lamino dvířka snesou drobné nerovnosti, masivní dubová nebo skleněná už ne. Čím těžší dvířka, tím větší páka působí na panty a tím víc se projeví i malý spád podlahy. U vysokých skříní se vyplatí přidat třetí pant doprostřed, případně použít stavitelné nožičky s větším rozsahem. Pamatujte, že seřizovat panty má smysl až ve chvíli, kdy skříň stojí pevně a v rovině. Opačný postup jen zamaskuje příčinu a mezera se vrátí při prvním otevření.